Darovat svůj život?
Jdu ulicí a vidím plačící holčičku.
Skrze slzy nevidí na cestu.
Běhá sem a tam,
ale najednou zastaví před nemocnicí.
Její pláč a řev se stupňuje.
Mé kroky se k ní přibližují.
Stojím u ní.
Ptám se, co se jí stalo.
Zdráhá se odpovědi.
Nevidím jí do obličeje,
její vlasy ho skrývají.
Optám se podruhé,
zda-li se jí něco stalo
a jestli potřebuje pomoci.
Mlčí.
Najednou špitne,
že v nemocnici leží její maminka
a umírá.
Na chvilku děvče opustím a vcházím dovnitř.
Sotva ujdu pár krůčků,
uslyším prudce brzdící auto a něčí jekot.
Otočím se a vidím bezvládné tělíčko oné holčičky.
Běžím k ní a poslouchám její hlásek.
Říká mi, že teď už bude maminka žít.
Tak jí milovala, že by bez ní nesnesla svůj život,
a proto jí darovala svoji nevinnou duši.
Déšť smáčí havraní vlasy
a naposledy vydechla….