Můj boj
Chtěla jsem bojovat.
Zdá se však, že ten boj prohraju – sama se sebou…
Zápolím s tím, nemohu najít svoji pravou tvář.
Stále se hledám.
Nebo jsem se už našla?
Pokaždé jiná…
Jak mě mohou ostatní znát?
Neví, čím právě procházím.
Nevěřím lidem.
Nevěřím sobě.
Problémům postavím se čelem.
Ale čím více je řeším,
zhoršuje se to.
Jak poznám, že jsem u konce?
Že jsem taková, jaká jsem?
Jsem na dně…potíží přibývá….
Chci se z toho probrat, překonat to…
Ale co se stane, až se probudím?
Bolest mě klátí…
Nikdo mi nemůže pomoci.
Ztrácím se.
Nemohu se najít.
V zrcadle se skví tvář,
kterou neznám.
Žiji v dětské naivitě.
Do smrti ztracená.
Uzavřená.
Zapomenutá.
Jak dlouho potrvá,
než dospěji?
Pokud vůbec?
Tak proč lžu?
Proč nesnáším lidi?
Vždyť já jsem také člověk.
A nebo spíš zvíře?
Nesmím před sebou utíkat.
Nevím, co chci.
Nevím, po čem toužím.
Nevím, jak odpouštět.
Nevím, koho miluji.
Nevím, kdo vlastně jsem.
Procházím cestou sebepoznání….
