Rány
12. 7. 2007
Přeji si být nesmrtelná.
Ten pocit je tak silný… nechci zemřít.
Chci dýchat.
Dýchat za ty, jež miluji,
a kteří opustili tento svět.
Nevěřila bych, že existují rány,
které se nedají jen tak zhojit.
Jsou jiné.
Hluboké a více bolestivé.
Na to je jediný lék: Čas.
Kolik však?
Pár dnů, měsíců, let?
Nebo se s tou ztrátou nesmíříme nikdy?
Budeme se každé ráno probouzet
s vědomím, že nám někdo chybí?
Bude nás večer co večer
pálit sůl v očích?
Modleme se tedy za ty, kteří ještě žijí…Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
