Trápení
12. 7. 2007
Ve stínu svém ležím já dál…
vlasy mé vítr pročesává…
z očí mých kanou mi slzy…
po tvářích stékají a zaschnou brzy…
Proč pán Bůh mě nevyslyšel,
když v mém srdci oheň plál?
Teď se tvářím zasmušile,
nejspíš se mnou osud si hrál…
Smutná jsem a depresi mám,
proč nemohu šťastná být?
Každý jsme teď jinde a sám,
tolik ho chci u sebe mít.
Strašně toužím
ještě někdy jeho oči spatřiti,
ach, jak já se láskou soužím,
mám se stále trápiti?
Nemohu už takhle dál,
chci normálně žít,
větřík jen tak lehce vál,
život nechám jen tak jít…
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
